Bhavišja Purána

Bhavišja Purána je jedenáctá z osmnácti purán. Obsahuje pět částí. První část se zabývá stvořením, velikostí a uctíváním Višnua, Šivy a Súrji. Od druhé do čtvrté části oslavuje tyto polobohy a Višnua. Pátá část popisuje nebesa. Jako další Purány líčí také královské dynastie pocházejících od polobohů Čandry a Súrji.

Toto dílo sestavil před pěti tisíci lety spolu s ostatní védskou literaturou Šríla Vjásadéva, inkarnace Krišny zplnomocněná pro sepisování literatury. Bhavišja znamená „budoucnost“ a Purána „to, co se stalo“, čili dějiny. Název této Purány lze tedy přeložit jako „Dějiny budoucnosti“. Vjásadéva mohl takové dílo sestavit díky své mystické vizi.

Tamála Krišna Gósvámí jednou rozmlouval se svým duchovním mistrem Šrílou Prabhupádou o autentičnosti tohoto díla. V Puráně se totiž dočetl, že Ježíš Kristus byl kolem roku 78 n.l. v Himálaji. Šríla Prabhupáda její autentičnost svému žákovi potvrdil. Dále Šrímad-Bhágavatam uvádí Bhavišja Puránu na seznamu osmnácti autorizovaných Purán.

Tato Purána totiž zahrnuje mimo jiné i události a osoby podobné těm ze Starého zákona. Jejich popis začíná kolem roku 11 200 př.n.l. V té době v Indii vládl král Kšémaka. Zatímco putoval lesy, zabili ho mléččhové, necivilizovaní pojídači masa. Po jeho smrti na trůn usedl jeho syn, princ Pradjóta. Dotazoval se bráhmanů, kam jeho otec dospěl po smrti. Novému králi bylo řečeno, že král skončil na Jamalóce (planetě Jamarádže, poloboha, který soudí hříšné duše, když opustí svá těla). Kšémaka se nedostal do nebe, protože zemřel rukama hříšných mléččhů. Pradjóta chtěl svého otce vysvobodit z těchto podmínek a ptal se bráhmanů, co je k tomu třeba učinit. Bráhmanové mu doporučili vykonat mléččha-jagju, velkou oběť, ve které plameny pohltí necivilizované mléččhy z celého světa. Nový král se rozhodl uspořádat takovou oběť. Nechal postavit ohromné obětiště o šířce 60 jódžanů (asi 770 km). Na jeho naplnění dřevem bylo proto pokáceno mnoho lesů. Bráhmanové pronášeli mantry a pomocí zvuku přemístili všechny mléččhy z celého světa a nechali je spadnout do plamenů. Touto obětí dosáhli tito hříšní mléččhové osvobození z hmotného otroctví.




<< Kulturní souvislosti – úvod