Člověk a jedení masa

Správná a vyvážená strava je klíčová pro udržení dobrého zdravotního stavu. Ale jaká potrava je pro člověka nejvhodnější? Ve školách se sice stále vyučuje, že člověk je všežravec, ale je maso skutečně pro člověka nezbytné nebo vůbec nějak prospěšné? Nejprve se podívejme na anatomii člověka a na to, jak náš organizmus reaguje na masitou potravu:

Jedení začíná již rukama a ústy. Lidské ruce s prsty bez drápů a palcem postaveným proti ostatním prstům jsou spíše vhodnější k držení rostlinné potravy než k zabíjení kořisti. A zuby, stejně jako u býložravců, jsou vhodné k rozmělňování a žvýkání. Nemáme ostré špičáky pro trhání masa, které charakterizují masožravce. Masožravá zvířata nepotřebují stoličky, protože svoji kořist obvykle polykají, aniž by ji předem rozžvýkali. Jejich čelist také neumožňuje pohyb do strany. Žaludeční kyseliny masožravců jsou mnohem silnější než u býložravců.

Dále se masožravci vyznačují mnohem kratším trávicím traktem. Maso se totiž téměř okamžitě po zabití zvířete začíná rozkládat, a tak když se tato choroboplodná substance dlouho zdržuje v těle, zanáší organizmus jedy. Je tedy nezbytné, aby maso prošlo trávicím traktem co nejrychleji. Trávicí trakt u masožravců má pouze trojnásobnou délku jejich těla. U člověka je to však mnohem více, a proto hnilobný proces masa, ke kterému dochází v lidském trávicím traktu, produkuje mnoho toxinů. Mnoho studií dokazuje souvislost mezi pojídáním masa a rakovinou tlustého střeva. Masitá strava je příliš bohatá na tuky a chudá na vlákninu, což má navíc za následek pomalý pohyb nestrávených zbytků v tlustém střevě a další nežádoucí vlivy toxinů. Masožravcům projde potrava trávicím traktem zhruba již za tři hodiny. Člověku to trvá mezi dvanácti a osmnácti hodinami. Ve vlhkém a teplém prostředí ze zahnívajícího masa vznikají volné radikály, které mohou způsobovat rakovinu, předčasné stárnutí a další degenerativní stavy. Šokující výsledky v oblasti výzkumu rakoviny přináší studie účinků nitroaminů. Vytvářejí se tehdy, když druhotné aminy běžně rozšířené v pivu, vínu, čaji a tabáku reagují s chemickými konzervanty obsaženými v mase. Navíc nitroaminy jsou nyní považovány za nejzávažnější karcinogeny.

Toxiny uvolňujícími se z masa nejvíce trpí játra, které odstraňují škodliviny z krve. Játra jedlíků masa musí pracovat třikrát více než játra vegetariána. V mládí se s tím organizmus nějak vypořádá, ale ve stáří přicházejí komplikace. Dále kvůli toxinům velice trpí slinivka. Praví masožravci žerou maso syrové, zatímco lidé ho vaří. Vařením se ničí přirozené enzymy přítomné v mase, které napomáhají masožravcům maso trávit, a tak slinivka musí vytvářet více trávicích enzymů. Tato nadměrná nepřirozená aktivita slinivku vyčerpává a oslabuje.

Na nepřirozenost jedení masa také poukazuje neschopnost lidského organizmu vypořádat se s nadbytečným množstvím živočišných tuků ve stravě. Masožravá zvířata dokáží zpracovat téměř neomezené množství cholesterolu a tuků, aniž by to na ně mělo nějaký negativní dopad. Na druhou stranu býložravci se těžko vyrovnávají s jakýmkoli cholesterolem nebo nasyceným tukem, který přesahuje jejich potřebu. Tuková tělíska se postupně hromadí na stěnách tepen a způsobují aterosklerózu. Dále takto postiženým hrozí infarkt a další onemocnění oběhového systému. Konzumenti masa si většinou ani nejsou vědomi, že maso samo o sobě obsahuje mnoho potenciálně nebezpečných látek. Zvířata určená na porážku během svého života dostanou do těla velké množství hormonů, antibiotik a mnoho dalších chemikálií. Přestože se tyto látky v mase dostávají až na náš talíř, zákon neustanovuje povinnost, aby jejich seznam byl uveden na výrobku.

Po tomto krátkém srovnání již nemůžeme prohlásit s takovým přesvědčením, že je náš organizmus na jedení masa zvyklý, protože ho naši předkové jedli odjakživa. Je sice pravda, že v žaludku člověka najdeme enzym pepsin, který je produkován většinou masožravců a všežravců a který je hlavně určen k trávení živočišných bílkovin, nicméně vyvážená potrava pro člověka má zahrnovat dostatek mléčných produktů, které právě tuto živočišnou bílkovinu obsahují.




<< Vegetariánství – úvod