Slovo reinkarnace pochází z latiny. Re znamená „opakovaně“ a inkarnare „vytvořit maso“. Reinkarnace představuje stěhování duše spolu se subtilním (astrálním) tělem z jednoho hrubohmotného (fyzického) těla do dalšího určeného individuální karmou (výsledky svých činností). Reinkarnace je tedy proces řízený zákonem karmy.
Výjimečné postavení mezi alternativními pohledy zastává védská tradice, která se vyznačuje pradávným původem a věrohodností založenou na vůbec nejstarších textech na světě – Védách. Bez přehánění lze říct, že védská („indická“) filozofie je nepřekonatelná v přesnosti i barvitosti, s jakou popisuje stěhování duše. Starodávná védská filozofická písma předkládají neobyčejně podrobné informace o průběhu reinkarnace. Indické lidové příběhy jsou plné motivů, které přijímají stěhování duše jako přirozené faktum a dokonce i dnes Indové považují za samozřejmost, že smrt je vlastně výměna těla a že duše v putování existencí pokračuje v novém zrození.
Názory na reinkarnaci, se kterými se dnes můžeme ve světě setkat, mají často svůj původ v indických védských písmech, hlavně v Bhagavad-gítě a v Upanišadách.