„Ať činíš cokoli, ať pojídáš cokoli, ať obětuješ nebo daruješ cokoli a ať provádíš jakákoli pokání, vždy to dělej jako oběť Mně.“ Tento verš Bhagavad-gíty (9.27) shrnuje metodu bhakti-jógy, jógy oddanosti k Nejvyššímu Pánu.
Oddaní nabízí jídlo Krišnovi jako projev lásky k Němu. Vždyť podobně je tomu i v jednání mezi lidmi. Jeden člověk připraví jídlo a nabídne je svému příteli jako projev náklonnosti. Není to jen jídlo samotné, ale i nálada, která tento prostý druh výměny provází. Nabízení jídla Krišnovi je tedy jeden ze způsobů, jak rozvinout svůj vztah k Němu.
Krišna v Bhagavad-gítě (9.26) popisuje, jaký druh oběti přijímá: „Jestliže Mi někdo obětuje s láskou a oddaností lístek, květ, ovoce nebo vodu, přijmu to.“ Proto Mu nebudeme nabízet něco, co si nepřeje – maso zabitých zvířat a ryb, zárodky nevylíhnutých kuřat (vejce) atd. (Další důvody proč nejíst vejce…) Vegetariánství oddaného tedy stojí i nad zájmy zdravotními, ekonomickými a dokonce i etickými. Důsledně se vyhýbáme živočišním produktům nejen kvůli tomu, že za jejich pojídání obdržíme špatnou karmu, která přinese utrpení v budoucnosti, ale jednoduše proto, že si je Krišna nepřeje.
Zásadně nepoužíváme maso, ryby, vejce, žádné omamné látky včetně kávy, pravého čaje a kakaa. (Čaj z jiných bylinek je použitelný.) Dále nepoužíváme česnek, cibuli, pórek, pažitku a houby, což jsou potraviny v kvalitě vášně a nevědomosti, a tudíž nevhodné. (Více důvodů proč nejíst cibuli a česnek…) Nejlépe je kupovat všechny potraviny čerstvé a v nezpracované podobě.
Důležitá je i čistota s jakou připravujeme jídlo Krišnovi. Vždyť čistota má blízko ke zbožnosti. Proto se doporučuje, abychom měli čisté tělo a mysl. Je dobré mít čisté šaty a věnovat minutku čištění kuchyně. „Krišna přijme i jednoduchou oběť z čisté kuchyně,“ říkal Šríla Prabhupáda, „ale nepřijme náročná jídla ze špinavé.“
Jídlo během vaření neochutnáváme-ani na zkoušku. Krišna musí být první, kdo si pochutná. Většinou vaříme podle osvědčených receptů, a tak toto pravidlo není na závadu. V ideálním případě je i nádobí určeno výlučně k vaření pro Krišnu.
Způsob jakým provádíme obětování, je následující: jídla připravíme v odpovídajících dávkách na zvláštní talíř. Tento talířek zakoupíme k tomuto účelu a nepoužíváme ho na nic jiného. Přineseme také pohár čisté vody, který by neměl nikdy chybět, ani když obětujeme jiné pití, a postavíme vše před obrázek Krišny (v příloze obrázek Šríly Prabhupády, Čaitanji Maháprabhua a Nrisimhadévy). Nejjednodušší formou obětování je pouhá modlitba: „Můj Pane, Krišno, přijmi prosím toto jídlo“ a zpívat několik minut Hare Krišna, Hare Krišna, Krišna Krišna, Hare Hare, Hare Ráma, Hare Ráma, Ráma Ráma, Hare Hare.
Ve skutečnosti nás Krišna o tyto oběti nežádá proto, že by potřeboval naši rýži a zeleninu, ale protože si přeje naši oddanost. Měli bychom tomu rozumět, že nás vybízí ke znovuobnovení našeho vztahu k Němu. Zpočátku to můžeme dělat pouze z víry, či z povinnosti, ale později se náš vztah může vyvinout v lásku.
Po obětování se z jídla stalo prasádam, což doslovně znamená „milost Pána“. Všechno připravované jídlo (i to, které se nevešlo na talířek a zůstalo v hrncích) je nyní obětované. Prasádam přendáme na talířek a pohár umyjeme a teprve potom rozdáváme prasádam všem přítomným.
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| Prabhupáda, Paňča-tattva, Nrisimhadéva; JPG | 900.27 KB |