Hnutí Hare Krišna Česká republika

Dny oslav a svátků určují ve vaišnavském kalendáři tithy, nakšatry apod. Většina učenců, kteří se zabývali studiem starých indických kalendářních systémů, jak solárních tak i lunárních, dospěla k závěru, že lunární kalendář má delší tradici než solární. O lunárních fázích se ví, že ovlivňují zemědělskou produkci. Manu-samhita (Manuův zákoník) nám také říká, že ovlivňují jemnější aspekty lidského života.

Védskému kalendáři se říká Paňčánga, jelikož se skládá z pěti částí (paňča = pět, anga = část). První část (vara) hovoří o dnech, druhá (tithi) popisuje lunární den neboli fáze měsíce, třetí (karana) udává polovinu tithi, další (nakšatra) popisuje postavení měsíce ve zvěrokruhu a poslední pátá část (jóga) udává údaje vycházející ze vzájemného postavení slunce a měsíce.

Z pohledu pozorovatele na zemi se slunce, měsíc a hvězdy otáčejí kolem země. Když se podíváme na noční oblohu, po určitém časovém intervalu si všimneme, že měsíc a hvězdy se pohybují společně směrem na západ. Po několika dnech pozorování bychom ale viděli, že pohyb měsíce je oproti hvězdám o něco pomalejší…