Milióny lidí po celém světě se stávají vegetariány, a to ať už ze zdravotních, ekonomických, etických či náboženských důvodů. Lidé dnes mají obecně větší svobodu rozhlédnout se po světě a nebýt zaslepeni zastaralými a přežitými pohledy minulých režimů nebo dávno překonanými tzv. vědeckými poznatky. Vegetariánství u nás bylo po dlouhou dobu považováno za něco výstředního, nezdravého, a pro určité věkové kategorie dokonce i zdraví škodlivého. Dnes díky mnohým zkušenostem a moderním poznatkům pozvolna přicházíme na to, co již před mnoha tisíci lety znali a následovali lidé nejen v Indii. Mnozí si začínají pomalu uvědomovat sebezničující trend, který na sebe moderní západní společnost uvalila, a pátrají po něčem skutečně hodnotném, aby mohli změnit k lepšímu jak svůj vlastní život, tak i okolní prostředí. A vegetariánství by určitě na tomto místě nemělo chybět, neboť právě ono vede ke spokojenějšímu a zdravějšímu bytí.
Člověk a jedení masa
Správná a vyvážená strava je klíčová pro udržení dobrého zdravotního stavu. Ale jaká potrava je pro člověka nejvhodnější? Ve školách se sice stále vyučuje, že člověk je všežravec, ale je maso skutečně pro člověka nezbytné nebo vůbec nějak prospěšné? Nejprve se podívejme na anatomii člověka a na to, jak náš organizmus reaguje na masitou potravu:
Jedení začíná již rukama a ústy. Lidské ruce s prsty bez drápů a palcem postaveným proti ostatním prstům jsou spíše vhodnější k držení rostlinné potravy než k zabíjení kořisti. A zuby, stejně jako u býložravců, jsou vhodné k rozmělňování a žvýkání. Nemáme ostré špičáky pro trhání masa, které charakterizují masožravce. Masožravá zvířata nepotřebují stoličky, protože svoji kořist obvykle polykají, aniž by ji předem rozžvýkali. Jejich čelist také neumožňuje pohyb do strany. Žaludeční kyseliny masožravců jsou mnohem silnější než u býložravců.
Dále se masožravci vyznačují mnohem kratším trávicím traktem. Maso se totiž téměř okamžitě po zabití zvířete začíná rozkládat, a tak když se tato choroboplodná substance dlouho zdržuje v těle, zanáší organizmus jedy. Je tedy nezbytné, aby maso prošlo trávicím traktem co nejrychleji. Trávicí trakt u masožravců má pouze trojnásobnou délku jejich těla. U člověka je to však mnohem více, a proto hnilobný proces masa, ke kterému dochází v lidském trávicím traktu, produkuje mnoho toxinů. Mnoho studií dokazuje souvislost mezi pojídáním masa a rakovinou tlustého střeva. Masitá strava je příliš bohatá na tuky a chudá na vlákninu, což má navíc za následek pomalý pohyb nestrávených zbytků v tlustém střevě a další nežádoucí vlivy toxinů. Masožravcům projde potrava trávicím traktem zhruba již za tři hodiny. Člověku to trvá mezi dvanácti a osmnácti hodinami. Ve vlhkém a teplém prostředí ze zahnívajícího masa vznikají volné radikály, které mohou způsobovat rakovinu, předčasné stárnutí a další degenerativní stavy. Šokující výsledky v oblasti výzkumu rakoviny přináší studie účinků nitroaminů. Vytvářejí se tehdy, když druhotné aminy běžně rozšířené v pivu, vínu, čaji a tabáku reagují s chemickými konzervanty obsaženými v mase. Navíc nitroaminy jsou nyní považovány za nejzávažnější karcinogeny.
Toxiny uvolňujícími se z masa nejvíce trpí játra, které odstraňují škodliviny z krve. Játra jedlíků masa musí pracovat třikrát více než játra vegetariána. V mládí se s tím organizmus nějak vypořádá, ale ve stáří přicházejí komplikace. Dále kvůli toxinům velice trpí slinivka. Praví masožravci žerou maso syrové, zatímco lidé ho vaří. Vařením se ničí přirozené enzymy přítomné v mase, které napomáhají masožravcům maso trávit, a tak slinivka musí vytvářet více trávicích enzymů. Tato nadměrná nepřirozená aktivita slinivku vyčerpává a oslabuje.
Na nepřirozenost jedení masa také poukazuje neschopnost lidského organizmu vypořádat se s nadbytečným množstvím živočišných tuků ve stravě. Masožravá zvířata dokáží zpracovat téměř neomezené množství cholesterolu a tuků, aniž by to na ně mělo nějaký negativní dopad. Na druhou stranu býložravci se těžko vyrovnávají s jakýmkoli cholesterolem nebo nasyceným tukem, který přesahuje jejich potřebu. Tuková tělíska se postupně hromadí na stěnách tepen a způsobují aterosklerózu. Dále takto postiženým hrozí infarkt a další onemocnění oběhového systému. Konzumenti masa si většinou ani nejsou vědomi, že maso samo o sobě obsahuje mnoho potenciálně nebezpečných látek. Zvířata určená na porážku během svého života dostanou do těla velké množství hormonů, antibiotik a mnoho dalších chemikálií. Přestože se tyto látky v mase dostávají až na náš talíř, zákon neustanovuje povinnost, aby jejich seznam byl uveden na výrobku.
Po tomto krátkém srovnání již nemůžeme prohlásit s takovým přesvědčením, že je náš organizmus na jedení masa zvyklý, protože ho naši předkové jedli odjakživa. Je sice pravda, že v žaludku člověka najdeme enzym pepsin, který je produkován většinou masožravců a všežravců a který je hlavně určen k trávení živočišných bílkovin, nicméně vyvážená potrava pro člověka má zahrnovat dostatek mléčných produktů, které právě tuto živočišnou bílkovinu obsahují.
Správná výživa a zdraví
Ještě dnes, navzdory mnoha lékařským výzkumům schvalujícím vegetariánskou stravu, si mnoho lidí myslí, že když přestanou jíst maso, budou jim chybět nějaké důležité živiny (proteiny, minerály, vitamíny apod.). Není se ale čemu divit. Pokud chceme žít zdravěji a stát se vegetariány, musíme pro své zdraví udělat trochu více, než jen vyndat z talíře s knedlíky a omáčkou ten hnědý kus masa. „Z trávy se žít nedá,“ často říkají jedlíci masa. A odborníci s nimi určitě souhlasí. Vezměme si za příklad, jak se vaří v Čechách. Když z běžného oběda, ať už připraveného doma nebo v nějaké „závodní“ jídelně, vysadíme maso, opravdu toho moc k jedení nezůstane.
Lakto-vegetariánství ale znamená úplně něco jiného. Vegetariánství, jak je ještě dnes známo v Indii, zahrnuje rozmanité pokrmy příjemných a přitažlivých barev, výtečných chutí a vůní, připravené z různých druhů obilnin, luštěnin, mléčných produktů, zeleniny, ovoce, ořechů, medu, bylin apod. Taková jídla potěší jazyk i duši a tělu dodají vše potřebné pro růst i zdraví. Svojí pestrostí a rozmanitostí dalece předčí běžnou, mnohdy dost jednotvárnou „západní“ kuchyni. A přesně o to různí dietologové a lékaři usilují – jíst více zeleniny a ovoce, konzumovat méně živočišných tuků, zajistit dostatečný přísun tekutin atd. Kromě toho tradiční védská (i indická) kuchyně používá při přípravě různá koření (jídla nejsou vždy pálivá a přehnaně kořeněná, jak si mohou někteří myslet), která mají léčebné účinky, čistí krev, působí protizánětlivě, podporují trávení, tvorbu krve, posilují paměť apod. Dosud tradované představy o vegetariánství jsou jednoduše pouhým „mýtem“.
Živiny se obvykle rozdělují do pěti skupin – na uhlohydráty, bílkoviny, tuky, vitamíny a minerály. Mimoto organizmus také potřebuje vodu a vlákninu. Pro správnou funkci všech orgánových soustav je zapotřebí všech těchto složek. Jejich optimální množství se ale vzájemně liší v rozmezí zhruba od 250 g uhlohydrátů k 1–2 µg vitamínu B12 denně. Většina potravin (kromě čisté soli, cukru apod.) obsahuje více těchto živin pohromadě.
Svým složením maso nepředstavuje pro výživu nic mimořádného. I kdybychom opomenuli jeho negativní stránky, není elixírem života. Obsahuje bílkoviny, tuk, některé B vitamíny a minerály (hlavně železo, zinek, draslík a fosfor). V rybím mase kromě toho najdete vitamíny A, D, E a z minerálů jód. Tedy nic, co byste nenašli v mléce, obilninách, zelenině, ovoci atd. A navíc se jako vegetariáni obejdete bez zbytečného násilí, zatěžování životního prostředí a dalších obtíží, které s sebou „výroba“ masa přináší.
Etika
Pro většinu lidí jsou etické důvody proč být vegetariánem ze všech nejdůležitější. Mnozí lidé začínají chápat, že i ostatní tvorové cítí, a tak jim nechtějí způsobovat bolest. A navíc životy vězněných zvířat určených na porážku jsou zcela nepřirozené. Zvířata jsou uměle oplodňována, plemeněna, kastrována, vykrmována s přísadou hormonů, aby rychle nabývala na váze, a po dlouhé cestě dopravována na jatka, kde je čeká pomalá smrt.
Způsoby porážení zvířat jsou šokující. Jatka spíše připomínají výjevy z pekla. Vřeštící zvířata jsou omračována kladivy, elektrickými šoky nebo uspávacími zbraněmi. Polomrtvá jsou zvednuta za nohy do vzduchu a vláčena pomocí mechanických přepravních systémů, aby jim nakonec mohly být podříznuty krky… Mnoho lidí by se bezpochyby stalo vegetariány, kdyby navštívili jatka, opravdové peklo na zemi, nebo kdyby museli zvířata zabíjet osobně.
Náboženství
Všechna důležitá písma člověku nařizují, aby žil bez zbytečného násilí. Starý zákon říká: „Nezabiješ.“ Bohužel lidé toto prohlášení mylně vykládají pouze jako odkaz na vraždu. Ale původní hebrejština uvádí lo tirzach, což v doslovném překladu znamená „nezbiješ“. Úplný hebrejsko-anglický slovník Dr. Reubena Alcalayho říká, že slovo tirzach se vztahuje, zejména pak v klasickém hebrejském užití, na jakýkoli druh zabíjení a nikoli jen na vraždu člověka.
Ačkoli Starý zákon obsahuje jistá pravidla ohledně pojídání masa, je zřejmé, že ideální je být vegetarián. V knize Genesis (1:29) nalézáme, jak Bůh samotný prohlašuje: „Dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny.“ i v dalších knihách Bible velcí prorokové pojídání masa odsuzují.
Pro mnoho křesťanů je největším nepochopením víra, že Kristus jedl maso, a dále to, že se Nový zákon o pojídání masa zmiňuje. Ale když se podíváme na řecké rukopisy, můžeme se všimnout, že jako maso byla přeložena slova jako trophe, brome a další, která označují potravu nebo jídlo jen obecně. Například v Evangeliu sv. Lukáše (8:55) čteme, že Ježíš vzkřísil ženu a nařídil, aby jí dali maso. Ale řecké slovo, které zde bylo přeloženo jako maso je phago, což znamená pouze „jíst“. Řecky se maso řekne kreas a nikdy nebylo použito ve spojení s Kristem. Nikde v Novém zákoně nenajdeme důkaz, že by Ježíš jedl maso. To vše souhlasí se slavným proroctvím Izaiáše o Ježíšově příchodu: „Panna počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel. Bude jíst smetanu a med, aby dovedl zavrhnout zlé a volit dobré.“ (Izaiáš 7:14).
V knize „Tak pravil Mohamed“ (přeložil Dr. M. Hafiz Syed) se žáci dotazují proroka Mohammeda: „Je pravda, že existují odměny za naše dobrodiní, která činíme čtyřnožcům, a za to, že jim dáváme pít vodu?“ a Mohammed odpovídá: „Za dobrodiní prokázané jakémukoli zvířeti přichází odměna.“
Pán Buddha je známý zvláště svým kázáním proti zabíjení zvířat. Ustanovil nenásilí (ahimsá) a vegetariánství jako základní kroky na cestě k seberealizaci a vyslovil zásady: „Neporážej vola, který oře tvé pole“ a „Neoddávej se nenasytnosti, která vede k zabíjení zvířat“.
Nenásilí jako etický základ vegetariánství zdůrazňují také védská písma staré Indie. Například v Manu-samhitě (sbírce zákonů) stojí: „Maso nelze nikdy získat bez ublížení živým stvořením, proto nechť se člověk vyhýbá požívání masa.“ V Mahábháratě se vyskytuje mnoho nařízení proti zabíjení zvířat. „Ten, kdo chce udržovat maso svého těla pojídáním masa z těl jiných bytostí, žije v utrpení, ať už se narodil v jakémkoli životním druhu.“ „Kdo může být krutější a sobečtější než ten, kdo udržuje své tělo pojídáním masa z těl nevinných zvířat.“ „Ti, kdo touží mít dobrou paměť, být krásní, žít dlouze, mít pevné zdraví a tělesnou, morální a duchovní sílu, by neměli jíst zvířata.“ Bytosti umístěné v různých tělech musí naplnit určitou dobu, po kterou jsou uvězněni v hmotném těle. Musí završit dobu vymezenou k životu v příslušném těle a teprve potom se mohou povýšit do jiného těla. Zabíjení zvířat nebo jakýchkoli bytostí pouze narušuje tento proces. Zabití zvířete přerušuje jeho evoluci živočišnými druhy a ten, kdo zabíjí, si bude muset vytrpět následky takového hříšného jednání. Nikdo by proto neměl zabíjet těla pro svůj smyslový požitek, protože tím se jen zaplétá do hříšných činností.
Ekonomika
Maso slouží k nasycení pouze několika na úkor jiných. Obilím, které by mohlo uživit mnoho lidí, se vykrmuje dobytek na porážku. Americké ministerstvo zemědělství říká, že za každých 16 kg obilí použitých na výkrm dobytka získáme nazpět pouze 1 kg masa. Vyspělé státy neplýtvají nejen svým vlastním obilím, ale dovážejí také rostlinné krmivo z chudých zemí. V rozvojových zemích lidé spotřebují za rok přibližně 200 kg obilí na osobu. Přitom většinu obilí spotřebují přímo. Průměrný Evropan nebo Američan naproti tomu spotřebuje asi 1000 kg obilí, z něhož 900 kg skončí jako krmivo zvířat na porážku. Průměrný Evropan nebo Američan spotřebuje zhruba pětkrát více potravinových zdrojů než průměrný obyvatel Indie, Kolumbie nebo Nigérie. Jinými slovy, světový problém nedostatku potravy je pouze uměle navozený. Dnes produkujeme spousty potravy, která může bez problémů uživit všechny lidi na zemi, jenže s těmito zdroji zacházíme velice marnotratně.
Další daní, kterou platíme za pojídání masa, je zhoršování životního prostředí. Vodní zdroje jsou znečišťovány a také zbytečně vyčerpávány. Odpadní vody z jatek a výkrmen vážně znečišťují řeky a potoky. Kromě toho vypěstování 1kg pšenice vyžaduje pouze 60 l vody, zatímco k produkci 1 kg masa je zapotřebí 2500 až 6000 l vody. Navíc lakto-vegetariánská strava je cenově dostupnější než masitá. Jen porovnejte, o kolik je v obchodech maso dražší než mouka, rýže, mléko, zelenina, ovoce apod.
Použitá literatura a zdroje:
Higher taste (A guide to gourmet vegetarian cooking and karma-free diet)
The Hare Krishna book of vegetarian cooking (Adiraja dasa)
Vedic paradigm (Danavir Goswami)
Občasník „Hope this meets you in good health“ (ISKCON health and welfare ministry)
www.kurma.net (anglicky)
www.zvirevtisni.cz
www.vegetarian.cz
www.vegspol.cz