Ačkoli první indologové ve své misionářské horlivosti Védy široce haněli jako primitivní mytologii, mnozí z největších světových myslitelů Védy obdivovali coby ohromnou studnici vyspělého vědění a vznešeného myšlení.
Arthur Shopenhauer, proslulý německý filozof a spisovatel, napsal: „… (ve Védách) se setkávám s hlubokými, originálními, ušlechtilými myšlenkami… prodchnutými vznešenou a posvátnou vážností.“
Jeden z prvních amerických spisovatelů, populární Ralph Waldo Emerson četl Védy každý den. Emerson napsal: „Za nádherný den jsem vděčil Bhagavad-gítě.“
Henry David Thoreau řekl: „Ráno koupu svůj intelekt v úžasné filozofii Bhagavad-gíty… ve srovnání s níž… se náš moderní svět a jeho literatura jeví nedorostle a bezvýznamně.“ (Emersonovo a Thoreauovo porozumění literatuře Védanty bylo tak velké, že vešli ve známost jako američtí transcendentalisté. Jejich díla obsahují mnoho myšlenek pocházejících z védské filozofie.)
Dalšími slavnými osobnostmi, které hovořily o velikosti Véd, byl Alfred North Whitehead (britský matematik, logik a filozof), který pronesl: „Védanta je tou nejimpozantnější metafyzikou, kterou kdy lidská mysl mohla pojmout.“
Dále Julius Robert Oppenheimer, vývojář principu atomové bomby, prohlásil: „Védy jsou tou největší výsadou tohoto století.“ Během výbuchu první atomové bomby Oppenheimer citoval několik veršů z jedenácté kapitoly Bhagavad-gíty. Například: „jsem smrt, příčina zničení světů…“ Když byl Oppenheimer dotázán, zdali je toto první nukleární exploze, významně odpověděl: „Ano, v moderní době,“ čímž naznačoval, že dříve pravděpodobně docházelo ke starověkým nukleárním explozím.
Lin Yutang, čínský učenec a spisovatel, napsal: „Indie byla učitelem Číny v trigonometrii, kvadratických rovnicích, jazykovědě, fonetice… “ a tak dále.
Francois Voltaire prohlásil: „ …vše k nám přišlo z břehů Gangy.“